PÅ™edpokládám, že je opravdu hodnÄ› lidÃ, kteřà by chtÄ›li mÃt takové bydlenÃ, aby se jim tam lÃbilo a aby také tam dobÅ™e žili. VzpomÃnám si, že když jsme se stÄ›hovali my. Asi do svých Å¡esti let jsem jeÅ¡tÄ› bydlela s rodiÄi u babiÄky a u dÄ›deÄka. My jsme totiž museli Äekat, než se nám dostavà náš vysnÄ›ný dům. Ani nevÃte, jak moc jsem se těšila, až koneÄnÄ› budeme mÃt vlastnà bydlenÃ? Já jsem stále mÄ›la za to, že až budeme mÃt vlastnà bydlenÃ, že mi také rodiÄe domů poÅ™Ãdà slÃbeného pejska. AvÅ¡ak rodiÄe si mysleli, že až prý budou bydlet v novém domovÄ› a budu mÃt vlastnà pokoj a také hodnÄ› přátel, tak prý na nÄ›jaké Å¡tÄ›nÄ› zapomenu. Jenomže tohle byl omyl. Když už jsme asi dva nebo tÅ™i mÄ›sÃce bydleli v novém domovÄ› a já jsem se tam zabydlovala, krásnÄ› jsem si udÄ›lala útulný dÄ›tský pokoj, tak jsem se potom rodiÄů zeptala, kdy mi poÅ™Ãdà to Å¡tÄ›nÄ›, které mi slÃbily.
Oba dva rodiÄe se na sebe podÃvali a Å™ekli, že už s tÃmhle nepoÄÃtali. Ani nevÃte, jak moc jsem byla neÅ¡Å¥astná a zeptala jsem se jich, jak to myslà a že mi vlastnÄ› psa slÃbili. Maminka Å™Ãkala, že když máme nové bydlenÃ, tak by nechtÄ›la, aby se naÅ¡e nové bydlenà zniÄilo tÃm, že by nám ho tÅ™eba uÅ¡pinil pejsek a nebo nÄ›jaké jiné zvÃÅ™e.
Tohle mÄ› opravdu hodnÄ› naÅ¡tvalo, tak já jsem Äekala u babiÄky a u dÄ›deÄka, než budeme mÃt naÅ¡e nové vlastnà bydlenÃ, kde mi rodiÄe také slÃbili, že mi poÅ™Ãdà pejska. MÄ›la jsem na internetu vyhlédnuté krásné Å¡těňátko. A rodiÄe jeÅ¡tÄ› stále s tÃm poÄÃtali, že mi ho poÅ™ÃdÃ. Že ho poÅ™ÃdÃ, až budeme mÃt vlastnà bydlenà a že já budu mÃt pokojÃÄek se svým Å¡těňátkem opravdu hodnÄ› jsem se těšila, ale potom mÄ› to zklamalo, že rodiÄe si to jednoduÅ¡e rozmysleli. Asi dva roky jsem se opravdu hodnÄ› zlobila a závidÄ›la jsem vÅ¡em kamarádkám, které mohly mÃt doma nÄ›jaké zvÃřátko u sebe doma. RodiÄe nechtÄ›li poÅ™Ãdit ani zakrslého králÃka ani nÄ›jakou andulku a podobnÄ›.Â